Jdi na obsah Jdi na menu
 


Informační bod prostoru

13. 6. 2019

 

 

IBP - Informační Bod Prostoru -  H+He
 
prvky nadpisu: (3+/10+3+8/+4)=(21+7)=28, 2+8=10 = CELEK = DVOJPRVEK = jednotka prostoru

 

Motto:

Sdílení informací „ZVUKEM  VĚDOMÍnás oddělilo od zvířat.
Pochopení základních souvislostí existence v „BARVÁCH  POHYBU slov a písmen promění naší (často zvířecí) psychiku na lidskou.
Dva prvky DVOJICE (1 + 1) jsou zdrojem pohybové ENERGIE třetího prvku (+).
KŘÍŽení dvou na sebe kolmých protisměrů je obrazem  postupného (fraktálního) vývojového  VZTAHU tří podstatných z pěti nezbytných prvků v PĚTICI.
Je takovou pěticí LÁSKA dvou lidí ??

JAK  FUNGUJE  PSYCHOFYZIKA zakladatelů Webera a Fechnera???
..pro částečné pochopení textu je vhodné znát toto video o kvantové mechanice:
 
https://www.youtube.com/watch?v=-13D13UCHFY&feature=share  slovo „pravděpodobnost“ je vhodné nahradit VZTAHEM uvnitř DVOJICE.(7/6/7)

 …modře značím klidovou formu informace, zeleně potenciál pohybové formy informace (ne vždy, někdy jde o můj pohled nebo poznatek), červeně dílčí nebo cílový výsledek.
TROJICE základních dvojic je v barvě „vycházejícího slunce“….. 

Čtení zvukem (nahlas 3D), ze zápisu (zrakem z plochy 2D) v barvách (vědomí 1D) odděluje osobní informační vrstvy, dosažitelné během každého života.
„Duše“ je databází informačních balíčků o prožitých životech.
„Duch“ je řídící program – MATRIX, prostorový kříž z dvanácti prvků „klidu a pohybu“.
 

……………..

 1.     Informačním bodem prostoru je ROZHRANÍ protiběžných sil ve DVOJICI základních prvků – vodíku „H“ a helia „He , spolu vyplňují čtyři pětiny (80 %) „prázdného“ prostoru v galaxii MD, vytváří DVOJPRVEK  (HHe) v symetrii (4:1:4) devíti symbolů/prvků tohoto slova.

2.     Existenci protisměrných pohybů dokládá zákon akceREakce v prostředí pohybů těles i myšlenek mezi vzdáleným prostorem a lidským vědomím v těle člověka.

3.     Třetím prvkem ve dvojici je  VZTAHopakovaný kontakt rozhraní vodíku a helia.  Vodík (dříve elektron) svým pohybem UVNITŘ atomů helia propojuje a zvětšuje fyzickou a informační hodnotu prostoru, složenou z našich znalostí o vesmíru.
Pochopením jiných vztahů a následků vstupní rychlosti vodíku KE slunci - k poloviční výstupní rychlosti helia OD sluncenabízím pokračování takové psychofyziky, která umisťuje teoretické poznatky do reálného hmotného prostředí – včetně konstrukce vzniku hmoty a života z jedinečnosti naší mateřštiny, která dokládá existenci MATRIXU, projektu pro opakovatelný, druhotný vývoj člověka z vrstvy primátů.

4.     Při první srážce dvou vodíků vzniká „rozhraní“ – nový společný VZTAH a jméno  pro další prvek = helium. Symetrický dopad + odraz nejméně tří DVOJIC vodíků vede k vytvoření prostorové formy BODU (povrchu a objemu helia) – Množinu těchto atomů jsme kdysi nazvali HELIOS, naše slunce.
Proces vzniku helia je analogií „kukly“, která mění housenku v motýla. Srážka opačných směrů vodíků vytvoří vnitřní pohyb = KMITOČET atomu vodíku v objemu atomu helia Výsledkem je opačná = odstředná rychlost atomu helia „od slunce“, vytvářená z množin dopadajícího vodíku ze všech směrů….do hvězdy.
Barvu hvězdy tvoří rozhraní mezi „hvězdou a okolím“, vnímané jako její POVRCH.
Doložením vnitřního přenosu směrovaného pohybu rozhraní HHe je „Newtonova houpačka“ 
https://www.youtube.com/watch?v=ws9-WjxvY1s , řada kuliček, zavěšených na nitích ve vzájemném kontaktu.

5.     Rozhraní HHe vnímáme prostřednictvím 12ti prvků PROSTOROVÉHO KŘÍŽE, který je složený ze tří na sebe kolmých pohybů a stavů.
Objem volných dvojic HHe propojuje prostor mezi hvězdou a planetami, vytváří časové hodnoty okamžitého STAVU množiny pohybů = „vertikální čas“.
„Lineární čas“ vyjadřuje proces řazení a proměn všech pohybů přenosem kmitočtů vodíku do jiných atomů helia. Duchovní nauky pak mluví o „vnímání hodnot světla“, . Lineární formu času je vhodné nahradit pojmem POHYB.
12 prvků prostorového kříže má původ v MATRIXU. Hvězdy „zvířetníku“byly učebnicí pro růst logického myšlení primátů. Ciferník hodin je výsledkem té výuky, slouží k organizaci našich pohybů, je přenesením prostorového kříže na plochu – je 3D realizací archetypu,  vztahu 1:2 nebo 2:1.
Kmitočet vodíku uvnitř „kuliček“ helia obsahuje stálý objem energie „zero“ = připravenosti k POHYBU (zero = energetická = informační hodnota vibrací v prostoru).

6.     GRAVITACE (přitažlivost, hodnota dvojprvku HHe) obsahuje dva na sebe kolmé pohyby. Magnetismus je součtová síla dvojprvku HHe (od slunce). Dopadem na hustší prostředí se rozloží na příčnou = kmitavou. (Příkladem je déšť, dopadem vody na zem se mění směr o 90 stupňů, na 2D podlaze teče, ve 3D vodní hladině vytváří vlnění, vibraci „napadeného“ prostoru).
Obě složky gravitace vytváří rozhraní pro pohyb a vývoj těles sluneční soustavy tak, že hmotná tělesa uprostřed „symetrie trojice“ jsou výsledkem tlaku HHe energie slunce s podobnou energií protitlaku HHe plynných planet na okraji sluneční soustavy. Hmotné a plynné planety jsou oddělené vnitřním a vnějším rozhraním (dvěma pásy asteroidů z ledových krystalů?), kde vnější Kuipierův pás odděluje vnitřní prostor soustavy (s rostoucí gravitací) od základní hustoty galaktického prostředí, kde gravitace chybí. Uzavřená hodnota celku=dvojice vodíku/helia (HHe) v plynných planetách sluneční soustavy slouží ke komunikaci se zdrojem (sluncem) = k formování hmotných planet a vrstev přírody. (Jupiter a Saturn vodu neobsahují, Neptun a Pluto mají ledové jádro).
Působení gravitace se projevuje nejen v symetrii hustot :
Dopad směrové síly HHe  na planety v jiném než kolmém směru vede k jejich rotaci okolo své osy i okolo hvězdy, celek soustavy je vyvažovaný opačnou rotací jiné planety. Vyvažování stejných a protiběžných setrvačných (=gravitačních=rotačních) sil směřuje do 3D objemu soustavy, zobrazení pohybů planet „na ploše“ je přehlednější. Pohyby planet jsou vázané vzájemnou pozici v prostoru, vytvářejí „plošný“ objem sluneční soustavy, kolmý k vysílanému „kmitočtu sluneční soustavy“ do prostředí dalších soustav v galaxii. (Stávající model:
https://videacesky.cz/video/minutephysics-proc-je-slunecni-soustava-plocha dokládá hladinu dostupného vzdělání). Cílem tvůrců MATRIXU je „kulový“ objem sluneční soustavy. Tvar „bramboroidu“našim potomkům umožní volitelný pohyb celé sluneční soustavy – cestování „vozíčku s lucerničkou“ po galaxii….


Nosičem stavové hodnoty = nulové gravitace je “povrch“ helia
ve volné formě HHe vně sluneční soutavy.  Tvar atomů helia (podélný a příčný) uvnitř soustavy se mění v závislosti na převažujícím směru kmitání vodíku v atomech helia.
Pozn.: Je nezbytné připustit, že tvůrci MATRIXU náš vývoj směrovali k pochopení volitelně směrovaného pohybu vodíku v podobností obsahu vody v našem těle k obsahu HHe v prostoru galaxie. Jen čeština „vodí“ informace prostorem prostřednictvím „vibrace vodíku“, kterou vyrábí mitochondria v mozku.

Nosičem pohybové hodnoty gravitace (rychlosti přenosu informace) je směrování kmitočtu vodíku v atomech helia ve vrstvách sebeřízení pohybových sil ve hmotném i myšlenkovém prostoru. (Stav hmoty, ale i pohled či myšlenka, vystavená či vyslaná ke slunci, propojuje řadu atomů helia do přímky, do směrování osobní energie (=do fázové shody kmitočtu vodíku?, do síly myšlenky která „se“cestou ke slunci posiluje anebo ztrácí – v míře znalosti lidí o „vrstvách sebeřízení“v přírodě i v množině národů a států.
Hledání informací vede do prostředí „modré barvy nebe“. Modrá barva vody a nebe je databází „zamrzlých“ uskutečněných a možných pohybů hmoty a živých forem
.
Stavová a pohybová (= směrová a kmitočtová) složka gravitace vytváří pro nás neviditelná „informační pole“, starší název pro řízení pohybů HHe je „bůh“.  
Informační pole jsou vázané do stupnice BAREV, ZVUKŮ, TEPLOT a HMOTNÝCH  STRUKTUR.

7.     Symetrii těles v prostoru odpovídá i symetrie v symbolech pro zvuk (v trojici písmen).  MEM je záznamem o ukončení pohybu, vzniklá INFORMACE, ta je obdobou „kukly“ v přírodě, v kukle probíhá proces proměny housenky na motýla , kukla je vývojovým následkem rozhraní HHe. Kmitočet vodíku (= elektron v atomu helia) navazuje na přicházející „energii myšlenky“ a směruje ji do cílového „egregoru“ (paměťové oblasti).
Člověk vnímá SMĚR a RYCHLOST gravitace pozorností svého těla –  pěticí smyslů, končících magnetickým obalem těl cyklických forem života –  aurou.
Zrak a sluch
máme pro „dálkový příjem“ informací – a ve své „informační vrstvě“ MĚNÍME přicházející směrovou = magnetickou složku gravitace - na mezilidskou formu a velikost osobní přitažlivosti - CHARISMA. Obě složky gravitace vnímáme aurou, část vnímáme jako „nápad“, zbytek se mění na charisma.
INFORMACE (hodnotu své osoby - myšlenku) vysíláme svým tělem do aury a souběžně i „teplotou vlhkosti“ při dýchání. Aura směruje její sílu, a vlhkost výdechu se mění ve vrstvě ozónu na množinu vodíku (= kmitočet kvality myšlenky), který spěchá ke slunci.
Informace vnímáme převážně dvěma frekvencemi mozku, jejich propojování lze zobrazit také ve dvojici – v černobílé barvě všech vět – ale i v trojicí (tří barev), vyjadřujících proces růstu pohybu. Od příčiny (stavu před pohybem) přes spojovací energii (A) k následku (stavu připravenosti nebo realizaci pohybu) probíhá proměna rychlosti a dráhy HHe na obousměrný pohyb + stav TEPLA a TEPLOTY.
Snižování rychlosti (vibrací) HHe vstupem do atmosféry vnímáme jako „barvu slunce“.  Třením dvou prostředí roste teplota = VZTAH, který je následkem tlaku z protisměru, z vrstev atmosféry. Dopadem HHe na hmotu Země vzniká opačný směr tepla, obohacený o informace z přírody a od lidí. Takto formované vrstvy teplot mění informace do zmíněných skupenství vody a zpět do HHe. Smysl slova „POVRCH“ dostává smysl ve 2D (= plocha) i ve 3D (= objem, informace prostřednictvím změn teploty cestují obousměrně až po „vrch“, ke slunci).
Skupenství vody jsou dokladem růstu vnitřní struktury, horniny jsou celky bez vnitřní struktury.
Obě formy hmoty vznikají tlakem zvenčí, ale cyklické/živé/ celky jsou už dokladem míry spolupráce vnitřního a vnějšího prostředí.
Krystal je „vrcholem inteligence“ hornin, je řízené  „tlakem nerovnováhy“.
Semeno (2x archetyp 2:1, v symetrii i v řadě) dokládá míru vnějšího řízení. Potomek je dokladem spolupráce vnitřního s vnějším prostředím – dyn/ami/cké rovnováhy v odpovídající vrstvě přírody. (Cukr/a/bič – nástroj výchovy)

8.     SVĚTLO je klidovou !! složkou rozhraní HHe, rezonance pohybu vodíku kontaktně prochází atomy helia, spolu vyplňují vzdálenost mezi sluncem a planetami v podobě měnících se INFORMAČNÍCH polí prostoru.
Atomy helia vnímáme jako „povrch fotonů“ a kmitočet vodíku je výplní „fotonu“.
NOSIČEM INFORMACÍ je pohyb tepla + jeho klidová forma = teplota vesmíru. Tento dvojprvek (teplo x teplota) je realizovaný ve dvojici paměťových databází –  ve hmotné formě planet a nehmotných objektech  –  v egregorech (= objemech prostoru, spojených podobností), které jsou trvale propojené s živými formami magnetickým obalem = AUROU. (A, u „RA“…počátek „A“ u symbolu „počátku rovnováhy=RA“...je výklad „abecedou lidštiny“).
Skutečnou hodnotou rychlosti světla je vnímání pohybu vodíku uvnitř celku HHe, vodík „vodí“ myšlenky (informace) . Zápis rychlosti je složený ze šesti prvků, dvojic „pohybu a klidu“ (= prostorového kříže)  ve vztahu trojky a pěti nul(= 300 000 km/s).

Platí, že dostředný pohyb (elektronů=vodíků) ze všech směrů vede ke STŘETU (do hvězdy), kde  protipohyb nejméně dvou atomů vodíků vytváří nový  CELEK (obdobu „kukly“) = atom helia („jiskru, nápad“- zárodek „hvězdy“ v člověku). Prostorová forma kmitočtu vodíku vytváří hustší střed  (= křižovatku amplitud) + „povrch“ =  objem atomů helia v prostoru.
HHe je základní jednotkou hustoty prostoru, kmitočet vodíku je nosičem informace =  Informačním Bodem Prostoru (IBP, viz mé starší texty).

Platí, že vodík ve vodě (v lidském těle) „vodí“ informace do prostoru (dvoj)násobkem rychlosti světla (vnímáme rychlost našeho myšlení jako černou barvu prostoru, … našich neznalostí). Dostředný pohyb množiny vodíků „se“ v místě kontaktu dělí na množinu směrů příčných = na velikost kmitočtu, vymezujícího objem a pohyb atomu helia nižší odstřednou rychlostí, úměrnou k součtu sil vyslaných v rychlosti dostředné.  Proto je rychlost lidského vnímání ASI poloviční k rychlosti lidského myšlení, směrovaného kmitočtem vodíku. Potvrzením může být „Newtonova houpačka“ ve tvaru „Y“. Dráha kyvu prvního by měla ukázat poloviční dráhy kyvu v obou ramenech „kuliček na nitích“.
Převažující směrová hodnota „množiny vodíků“ tvaruje podélný či příčný tvar helia  = vytváří v prostoru PULS, základní formu pohybu. Střídání převažujícího směru v prostorovém kříži vytváří nepatrné prostorové objekty (ve tvaru „tlusté činky“), vzájemně propojené vztahem opačnosti („tlustá s tenkou“ částí v množině „činek“) . Smršťování a rozpínání tvaru atomů helia přenáší hodnotu informace do hodnoty všesměrového TLAKU od slunce, do podélné a příčné složky  gravitace.
Dopad gravitace do prostředí planety vytváří další rozhraní („kuklu“) – vrstvu ozónu – trojmocného kyslíku, ve vrstvách atmosféry probíhá obousměrná změna dvojmocného kyslíku (z „DECHU“ rostlin, zvířat i lidí)  na kmitočet vodíku v heliu.

Pozn.výklad „abecedou lidštiny“: Světlo slunce přes modrou oblohu a vodu generuje zelenou barvu rostlin. Proces
6 CO2 + 12 H2O → C6H12O+ 6 O2 + 6 H2O vypovídá o vztahu 12ti molekul vody potřebných ke vzniku 6ti molekul kyslíku (12:6 =2:1).
Vztah (2:1 nebo 1:2) je univerzálně platným archetypem SEBEŘÍZENÍ sil v prostorusamospádem, převahou množin“. Převahu dokládá shoda počtu prvků (v symbolech pro sdílení informací) (1 2 1)  a v přírodním procesu housenka/kukla/motýl. Dvě mezery oddělují slovo ve středu symetrie, které obsahuje další symetrii „kuk“, vztah tří písmen a tří slov (prvků a celků) potvrzuje fraktalitu reálné existence. Z pohledu matematiky počet písmen v použitých českých slovech (7+5+5 písmen) je shoda „pětek“ potvrzením archetypu 2:1/1:2.  Do potvrzení výsledku ze základny (7+5=1/2…opět vztah 1:2) vede opačný směr = ZPĚTNÁ kontrola „společného jmenovatele“(5písmen slova „kukla“). Potvrzením větší symetrie tří slov je absolutní symetrie trojice písmen „KUK“. Současně i převaha tří prvků symetrie směruje další pohyb do zbývajících dvou „LA“.
Vztah „tří podstatných z pěti nezbytných“prvků/celků je určující základnou existence principu volby v třírozměrném prostoru.  Proces (proměny do výsledku) „v kukle“ lze potvrdit až při pohybu zpět – KONTROLOU, která potvrzuje převahu shodou počtu prvků =– a to jak v číslené 10 : 7 tak i ve smíšeném/propojeném zápisu slova „zpět“ z5.
 Zpětná kontrola
každého kmitu do středu  je projevem zákona akceREakce. Od středu navazuje volitelně stejný nebo jiný směr kmitání.

 
Platí, že

a)
HODNOTA  ZVUKU vzniká v (námi neslyšeném) kmitočtu HHea pokračuje snižováním kmitočtu při nárůstu jeho dráhy (gamma záření), další zpomalování vibrací/kmitočtů/ vyplňuje oblast TLAKU (stupnicemi světla a zvuku). Prodlužování dráhy dalších kmitočtů (sestavené z kmitočtů HHe) vede do infra kmitočtů teplotní stupnice a dále do hustoty, teploty a forem pohybu HMOTY, oddělené od sousedního prostředí paměťovými záznamy – ve vzhledu a tvaru POVRCHU. (obraz svého obličeje na vodní hladině vytváří nehmotné rozhraní = PLOCHU z paměťových záznamů, nesených vzdušnou vlhkosti a teplotou,  jejich odraz od plochy se propojí s pamětí člověka v odpovídajícím úhlu.
b) Vodík v prostředí kyslíku je rozvinutější formou HHe. VODA je vztahem dvojice vodíků, vázaných protisměrem (ke slunci a od slunce) s kyslíkem, který je nezbytnou „oktávou“ (osmým prvkem tabulky prvků). Kyslík je „součtovým celkem“ – podmínkou pro vznik cyklu =  živých forem existence, vzešlých z dvojice na sebe kolmých forem HHe  = přitažlivosti. (oktáva, celek „O“= 2 HHe …. = H2O)  
c) Kyslík umožnil v hmotném prostředí vytvořit devět skupenství vody (led+voda, kroupy+sníh, vlhkost+pára,… pot+moč+slzy). Tři dvojice vytváří dvě fraktální trojice, kde trojice (moč, pot, slzy) představuje „dobový výsledek“ procesu zrání.
d) DVOJICE  nádech + výdech (forma zákona akceREakce) vytvořila další ROZHRANÍ = CYKLUS (krevní a lymfatický), rozhraní odděluje míru pohybu, lymfatický cyklus „nemá motor“.
e) Gravitaci mezi hmotami od přitažlivosti mezi lidmi (charisma) spojuje úhel 90ti stupňů, ale i vztahy v polaritách HUSTOT a TEPLOT. Poměr obou složek přitažlivosti ve fyzické i informační hodnotě a variabilita celého spektra kmitočtů umožňuje vytvořit osobní komunikační kód každému člověku (nejen) v rámci celé sluneční soustavy.
f) Teplo se vrací ke svému zdroji,
propojuje prostředí tlaku a teploty do devíti forem skupenství vody, nástrojů pro změny struktur hmotné přírody.
Vrstvy
živé přírody se liší v chápání zákona akceREakce svou citlivostí k možnosti reagovat na vnější a své vnitřní prostředí.
g) Základní,
ale i nejvyšší formou sebeřízení je KONTAKT = VZTAH mezi dvěma prvky. Tento „DVOJPRVEK“, vzniká při existenci dvou různých prostředí nebo hmotných celků. (např. fyzikální jev + jeho název je takovým dvojprvkem).
h) Součtovou hodnotou
pohybů teploty a gravitace k informační hladině populace je komunikační (Schumannova) frekvence naší planety, zobrazená v energetickém obalu planety = v modré barvě vody a nebe = ve vrstvách  atmosféry. Kmitočet planety odděluje naše vnímání času (= měřidla na plánování pohybů) od bezčasového objemu informačních polí, která obsahují „zamrzlý“ záznam o všech pohybech, určujících existenci Mléčné dráhy. Při rezonanci osobního vědomí s tímto kmitočtem zmizí vnímání času.


9.     Tři prvky (=vztah ve dvojici 1+1) podmiňují existenci pětiprvkové uhlíkové inteligence Mléčné dráhy –  archetypálního vztahu SEBEŘÍZENÍ prostřednictvím růstu (plus) A/NEBO zániku (minus) základny HHe (cíl).
Trojice (3 rozměry prostoru ) společně  s možností volby (ze dvou možností)  vytvořila ARCHETYP postupného (fraktálního) vývoje v prostředí galaxie ve vrstvách sebeřízení, kterým je
VZTAH (3 + 2 = 5, tří podstatných prvků z  pěti nezbytných).
 Vztah je základnou rozhodovacího procesu, symbolem volby je „rovnítko“ (dvě rovnoběžky, které vyjadřují symetrii dvou prvků/celků).
Hodnotu PĚTICE v prostoru galaxie vyjadřují dvě definice „obvyklé věty“ v symbolový poznávacích a řídících systémech člověka.
globálníchm jazyku matematiky jsou to symboly axiomu „součtu jednotek“ (1+1=2).
etnickém evropském jazyce  pouze čeština vykazuje dokonalou shodu se systémem matematiky, postaveným na hodnotě velikosti, matematiku nezajímá SMYSL DOSAŽENÉ VELIKOSTI. Důkazem je proto srovnání obou poznávacích a řídících systémů v kategorii „velikosti počtu“ (v symbolech číslic) a „SMYSLU velikosti počtu“ (v symbolech českého jazyka).
Český jazyk
shodu existence se smyslem takové existence dokládá nejen ve 2D poznávacích systémech, ale  i v třírozměrném pohybovém prostředí fyzické existence. Důkazem je vyřešení Gödelova teorému o hodnotě pravdivosti našich poznávacích systémů, dokládá podřízenost matematiky etnickému jayzku.
Důkaz nepřímo potvrzuje, že zdrojovým jazykem pro naší vývojovou etapu byla hebrejština, každý její symbol obsahuje hodnotu velikosti i hodnotu smyslu té velikosti. Čeština převádí obě hodnoty dovnitř vhodných slov, vrací kategorii velikosti do jazyka, který může nahradit možnosti hebrejštiny v další vývojové „oktávě“. Angličtina tento proces propojování obou jazyků, které formovaly současnou etapu, propojila mechanicky, strukturu „hudební stupnice“, použitou při rozdělení hebrejštiny na latinu a matematiku, použila v systému matematiky. (sedm tónů do oktávy x sedm bitů do bajtu). S výrazným přispěním asijských etnik v období, které bylo světové populaci utajené až do současnosti.
Vztah tří podstatných z pěti nezbytných prvků prostřednictvím VOLBY generuje čtveřici sil, realizovaných tři rozměry prostoru a dvojprvek času. Nástrojem naší vývojové etapy byla mutace použitých prvků – durová stupnice a tři moll ové stupnice. touto symetrií dokládám podstatu vývoje inteligence v Mléčné dráze EXISTENCÍ ZVUKU. (viz text Řešešní Gödelova teorému)
TROJICE
(rozměrů prostoru) v pětici (lidských „končetin“) je výsledkem procesů „sebeřízení vztahů“:
a) z ROZHRANÍ fyzikálních sil HHe v rostoucí stupnici kmitočtů=hustotě prostředí až
b) ke DVOJICI lidského páru ženy + muže v prostředí, které „se“ v sebeřídícím procesu „vztahu ve dvojici“ (při vývoji hmoty a života v galaxii) vygenerovalo do „forem přesahu(mutací).
a) V objemu „vesmírného prachu“ vznikl existencí směru a protisměru TLAK „přesah“ , formující horniny a v nich stejným způsobem krystaly.
b) Schopnost sebeřízení (zákon akceREakce) vytvořila i nehmotný paměťový záznam (formu „odpadu“ při spojování), paměť = VĚDOMÍ  byla a stále je přesahem ve vrstvě rostoucího informačního prostředí ve vrstvách živosti (semeno,ve vrstvě rostlin,  plod ve vrstvě zvířat). Existence paměti ve hmotě a v prostoru bez hmoty vedla k vytvoření DVOJPRVKU (vztahu dynamické rovnováhy mezi podobností a opačností).
c) Schopnost vlastního pohybu v hmotném prostředí i v informačním prostředí vedla k rozšiřování prostoru i znalostí pomocí ZVUKOVÉ komunikace . Přesahem tohoto procesu výchovy byl vznik primátů a .
d) VĚDOMÍ lidstva obsahuje „zamrzlé“ pohyby, uložené v „prázdném“ prostoru a v planetách. Prostor vědomí  „se“ aktivuje pohybovou silou vzájemné = obousměrné přitažlivosti (gravitace) živých vrstev, jejichž dopad (návrat z prostoru) známe v názvu a úloze aury.
e) Do  „informačních polí“ (egregorů v prostoru) se zapisují všechny pohybové procesy dvakrát  a souběžně:
– aa) do „prostoru bez hmoty“ v okolí planet a hvězd,
– bb) do pohybů
hvězd a planet v galaxii Mléčné Dráhy.

10.  Gravitace vyvažuje INFORMAČNÍ hodnotu zdrojového záření (hvězdy) v SYMETRII pohybů planet tak, aby hodnota vnitřních (hmotných) planet byla v dynamické rovnováze s plynnými planetami vnějšími – a zároveň aby celek všech planet vyvažoval gravitační + informační hodnotu slunce.
Jupiter, Saturn a další plynné planety jsou v podobě ohraničených těles z vodíku a helia polaritou k „volné pohybové formě HHe, která v atomech vodíku a helia (H+He) propojuje prostředí sluneční soustavy a galaxie. (Zajímavou souvislostí  je astrologické setkání vlivů obou jmenovaných v roce 2020.  Symetrie informačních a fyzikálních vlivů je bezchybná, ale vyžaduje delší vysvětlování).
Platí, že gravitace působí pouze do učité vzdálenosti od planet, protože prostředí HHe, nutně vykazuje vedle přitažlivosti potřebný odpor, který vytváří rozhraní atomů, ale  udržuje také planety ve jejich drahách. (nepřiletí ke slunci)
Pozn: vědecké vysvětlení „rotační setrvačností“ naráží na CHYBĚJÍCÍ vysvětlení vzniku rotace. Prvotním pohybem, umožňujícím vznik hustšího prostředí je „puls“(hodnota přímého všesměrového pohybu „dovnitř a ven“), který s rostoucí mírou sebeřízení (zákon akceREakce) vytvořil vše, co existuje. REZONANCÍ (např. pulzu matky) začíná nejen život v hmotném těle, nehybnou formou rezonance je podobnost.
Bohrův model atomu – stejně jako Einsteinova relativita byly nutnou „dobou zrání“, nezbytnou k pochopení principu samořiditelnosti. Aby vrstvy sebeřízení fungovaly stále, tak musíme v části života dělat chyby, aby je potom/ci mohli později opravit
.

11.  Sluneční soustava je prostorovým  frekvenčním komunikačním celkem, ve dvojici „hvězda + planety“, kde hvězda (slunce) je fyzickou křižovatkou pro cestování a sledování vývoje různých civilizací v prostoru galaxie. Planety v dynamické (vývojové) symetrii plynných a hmotných těles generují neživé i živé/cyklické/ formy existence prostřednictvím „živého“ celku HHe (hvězda) a neživé množiny komunikačního rozhraní vodíku a helia (atomy helia s vnitřním kmitočtem vodíku), které vyplňuje prostor okolo soustavy (dříve „fotony“), jednotky HHe jsou nosičem hodnoty informací v kompletní stupnici kmitočtů.
V prostoru galaxie je  rozhraní HHe zastoupené podobným objemem (80%) jako procenta vody v lidském těle H2O. (80%, dva vodíky vyjadřují protipohyb k „celku“)
Hmotný projev stupnice kmitočtů probíhá ve vnitřním pohybu atomů, ale v lidském vědomí se zobrazuje zrcadlově, proto existuje tvrzení, že okolní svět je přeludem, že skutečný svět je ten zrcadlový, sestavený z nehmotných paměťových záznamů.
POVRCH je zásadním NEHMOTNÝM rozhraním dvou prostředí. Na hmotný materiál (podklad) lze zobrazit řadu paměťových záznamů jiným materiálem (tužkou, dlátem…) v procesu, řízeném informační hodnotou příslušné „vrstvy živosti“.
(Svůj obraz na vodní hladině rostlina nevidí, ale zvíře ano, řidičem je vývoj dalších „přesahů“ ve formě čidel, potřebných pro „pohyb celku“. Rostlinu řídí  převaha vnějších vlivů).

12.  Vznik CHYBY a (DVA ZPŮSOBY, j+k chybu opravit ) jsou druhým všeplatným nástrojem pro vývoj hmoty do živých, cyklických forem. Tento „archetyp chyby“ vyjádřujeme slovem ESAH (mutace). V hudbě i v matematice  vyjadřujeme „přesah oktávy“ (osmičky) symbolem   DEVÍTKY – ve funkci protisměru (opačnosti) v symetrii k „šestce“. Zároveň  měkké dlouhé „í“ uprostřed slova „devítka“ rozděluje podobnou (fraktální) symetrii,  sedm „prvků slova“ do rozhraní dvou trojic. (2+3=5)
Tato „osa“ dvou trojic písmen (dlouhé měkké „Í“).  Podobnou osou je číslice „5“ v symetrii „10“ prvků (1:2). Obě symetrie navazují na archetyp primární trojice HHe (2:1).
SLOVA (=zvuky) vyvažují  přesah (převahu dvou prvků „HHe“) do SYMETRIE přesunem  třetího = pohybového prvku do rovnováhy.
Původní smysl zápisu HHe přesouvá nerovnováhu do rovnováhy HeH,  proces vyvažování má pozdější obdobu v přírodě. Proměnu „přesahu v rovnováhu“ ve fyzickém prostoru dokládá příroda v procesu „housenka/kukla/motýl“ – ale pouze český jazyk umí doložit shodu procesů v přírodě v obou poznávacích a řídících systémech, které si lidstvo vytvořilo = v symetriích mezi matematikou a etnickým jazykem
(„housenka/kukla/motýl 8 + 5 + 5 = 8+10 = 9+0).
Nástrojem matematiky je POČET, hodnota tří prvků ve dvojici (rovnici). Potvrzením zákona akceREakce je kontrola v protipohybu“ je vznik symetrie – od výsledku (motýl) zpátky, k dosažené hodnotě středu (vznik kukly – „oživené paměti“).
StŘed je podobou nalezené rovnováhy – vyvažuje směr protisměrem …..do okamžiku vzniku další chyby.
Proces vzniku chyby + dvou možností ji opravit je produktem únavy z opakování. OPAKOVÁNÍ POHYBŮ vede k únavě i k opravám.
Oprava do původního stavu je nefunkční,
chyba se projeví opakovaně.
Oprava přidáním dalšího prvku je formou PŘESAHU skutečnosti, vede k růstu forem a struktur.
Existence „přesahu skutečnosti“ v podobě chyby také vyjadřuje úlohu člověka - chybu opravit,….zlepšovat stupně sebeřízení, nalezené v přírodě i v sobě.

Ve Vlašimi 13.6. 2019, 14:33

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář