(vývoj archetypu trojice v období 2018 – 2021)

Citace:

Definice bezespornosti: Formální systém je bezesporný (konsistentní) právě tehdy, když v něm nelze dokázat zároveň formuli X i ¬X.

Definice úplnosti: Formální systém je úplný právě tehdy, jestliže všechna pravdivá tvrzení jsou v něm dokazatelná.

Archetyp trojice je název pro univerzálně platný cyklický postupný (fraktální) vztah v trojici prvků či celků, doložený existencí a fungováním zákona akceREakce v „nulové“ hodnotě času. Jak dlouhý je potom „okamžik“?

Motto:
Existujeme v ROZHRANÍ (8) času života, ten potřebujeme ke každému ROZHODNUTÍ (10) a volbě dalšího SMĚRU (5). SMĚR nevznikne bez CÍLE (4=4), a CÍL (3) nevznikne bez ZAČÁTKU (7). Na začátku je vztah mezi pojmy KLID a POHYB (4+5=9).

…………………………………………………………………………………………………

A.

ÚVOD do problematiky jazyků = formálních poznávacích symbolových systémů lidstva

Řízením osudu a svých zájmů jsem objevil krásu naší mateřštiny do hloubky, která si za čas vyžádá pozornost větší skupiny lidí. Víme, že lidský jazyk je tím nástrojem, který formuje naši činnost, sílu k chápání a obsazování stále většího prostoru. Dnešní doba téměř neuznává dějiny, pro které nemáme písemné či archeologické doklady. Přitom období, kdy se zkušenosti a poznatky předávaly ústně - obnovováním paměti – byla mnohem delší.

Zvuková informace je komplexnější než psaná, lépe se zapíše do vědomí. Její nevýhodou je, že zdánlivě mizí v čase. Energie, vložená do zvuku slov se ale neztrácí. Je vytvořená v našem teplotním prostředí, mizí do prostoru  v koloběhu vody (vlhkosti), do kterého se také vrací a ze kterého ji čerpáme nejen sluchem, ale i dechem a aurou (= magnetickým obalem živých=cyklických forem přírody, ale i jazyků).

Zápis zvukové události na plochu obsahuje většinou jen kostrou události. Ztrácí se hodnota jednoho ze tří rozměrů prostoru. Název „informační pole prostoru“ mi nabídl možnost tato „pole“ zkoumat svým vědomím. Tak ostatně vznikají všechny velké objevy – propojením osobní vůle s reálnou zkušeností a s dostupnou hladinou poznání. Objev staronových souvislostí mi zaplnil cca třicet let hledání a zdůvodňování mých vizí.
Musím zmínit i úlohu svých vstupů do jiných stavů vědomí, které se zásadně podílely na objevování a chápání souvislostí, které klasická věda pomíjí.
 
Psychofyzika (zakladatelé Ernst Heidrich Weber a Gustav Theodor Fechner, na které v USA navázal zkoumáním psychofyzických zákonů Stanley Smith Stevens.) vytváří v díle Nassima Harameina a Stanislava Grofa základnu pro zařazení a přijetí nových informací, které vyplývají z řešení Gödelova teorému v etnickém jazyku.

Teorém bezespornosti a úplnosti má řešení v matematice, ale komplexní řešení je ve vrstvě hlubší a mnohem starší – v etnických jazycích, které mají kořeny v emočních zvucích zvířat.

Platí, že etnický jazyk byl zdrojem pro vznik matematiky, vznikla oddělením kategorie velikosti do samostatného systému pravidel a práce s řadou „symbolů pro velikost“ (číslic) z komplexní věcné a emoční hodnoty etnických jazyků.
Přenosem pravidel a výsledků matematiky do hmotného prostředí „zápisu na ploše“ dochází k dalšímu zkreslení, ztrácí se vnímání rozporu mezi světem „vztahů v mentálním prostředí“ – a skutečným třírozměrným světem okolního prostředí.
 
Matematika funguje jen v myšlenkovém prostředí, přepisuje myšlení do „jazyka číslic“ zápisem na PLOCHU 2D, ztráta jednoho rozměru způsobuje nepřesnosti=chyby.  
Pojem plocha ale nemá svůj hmotný nosič. Obraz na vodní hladině se neskládá z vody, je rezonancí (přenesením) paměťových záznamů „na plochu“, na rozhraní mezi vodou a vzduchem.
Pokud někam zmizí nejen zvuk vyřčených slov, ale i obraz vašeho obličeje na vodní hladině – v okamžiku, kdy hladina není v klidu – tak je asi nutné doplnit naše znalosti o chování fyzikálního prostředí. To je úkol, pro který jsem se zřejmě narodil, řešení teorému v etnickém jazyku nabízím v úloze „druhého Kopernika“, on také ve své době nemohl prokázat skutečnost, kterou svým úsilím objevil.
Touto novou skutečností je jedinečnost českého jazyka v nalezení úplnosti a bezespornosti v symbolovém systému zvukovém – v „obrazu symetrií“ z písmen, vět a linií.

Považuji proto za nezbytné pochopit a přijmout dějiny, pramenící z dvojice zvukových poznávacích symbolových systémů, vytvořených v Egyptě pro naší vývojovou etapu dávno před nastavením našeho letopočtu. Takové tvrzení nemohu ještě prokázat, ale je patrné z logiky vznikání zvukové komunikace v přírodě.

Zvuk slova, udržovaný na stejném kmitočtu se stal v základnou pro vznik HUDEBNÍ STUPNICE  C-dur.
V Imhotepových chrámech komplexu Sakkary kněží ladili dvojice tónů – INTERVALY a z nich řada dalších tónů, končících souzvukem nejčistším – OKTÁVOU. První a poslední tón stupnice pak zobrazovaly dva kroužky nad sebou, spojené v kon/taktu do tvaru osmičky.
Začátek stupnice označili symbolem „C“, tvarem, který posloužil k převedení 3D zvuku slov do 2D = ZÁPISU – tón se stal písmenem latinky. Tvary dalších
Samotný tvar písmene vycházel rezonance tehdejších informací o vesmíru – s potřebou je PŘEDAT dalším generacím. Tvar každého písmene tak obsahuje určitý objem tehdejších znalostí – a tento objem lze postupně vnímat při znalosti PRINCIPU REZONANCE.
Dvojice písmen (DO, RE, MI, FA, SOL, LA, SI, do, re, mi,……) představují jeden tón (kmitočet), ale i hodnotu informací, získaných předchozím vývojem lidstva. (převedním dvou barevných slov do číslic jde o nic neříkající tři dvojice, 2=2=2, zatím co barvami lze vyjádřit míru pohybu – od modré=informace přes červenou=pohyb k zelené=výsledek=stav přírody.

Pro emoce, pramenící z nových souzvuků tito chrámoví kněží vytvářeli tvary písmen z úseček a obloučků. Přenášený objem informací k danému souzvuku pak formovali do tvaru písmene.
Je běžné, že při vnímání tónů k nám přicházejí vzpomínky. Náš život navazuje na životy předků. Takto bylo možné z jazyků předešlých civilizací převést dějiny a vědomosti těchto civilizací do nového = latinského jazyka. Nástrojem na propojení písmen se zvukem bylo lidské tělo. Tam se také latina udržela dodnes.
 
Vzdělanost, šířená latinou a biblickým příběhem - se znalostmi předchozích dějin planety -  řídila církev, latina se měla stát prvním světovým jazykem – ale latinská slova si evropské národy překládaly do svých zvukových jazyků.
Emoce (vnitřní síla člověka), spotřebované při vznikání latiny v ní proto chyběly.
 
Byl to český člověk - Jan Hus, který vycítil ze slov farářů, že dopad zvuku některých slov do vědomí neodpovídá jejich naučenému významu. Nesoulad dopadu zvuku do vědomí s tvarem písmen vedl J.Husa k varovnému označování písmen. „Nabodeníčka“ později Komenský tvarově zdokonalil, vytvořil DIA/KRITIKU = emoční doplňky latinských písmen, znázorňující rozdíl mezi zapsaným a mluveným slovem, projevený v rozdílnosti emočního dopadu. (lomítka, rozdělující některá slova užívám jako nabídku čtenářům - pro vytvoření jiné asociační řady, tím začíná vyučování „abecedy lidštiny“ (https://www.nejsmeovce.cz/clanky/zakladni-texty/abeceda--lidstiny.html)

Hledání pravdy se pro národ Čechů a Slováků stalo společným cílem. A tento přetrvávající cíl formoval naší mateřštinu k takové dokonalosti, která mi umožnila vytvořit bezesporný a úplný SOULAD globálně platné trojice symbolových systémů, vytvořených z latiny. Vedle etnického je druhým matematika – a zdrojovým – tonální jazyk hudby.
Předlohou pro vznik hudby i matematiky byl vždy jazyk předchozí civilizační etapy – v našem případě jím byla hebrejština, jazyk, který u každého symbolu měl (při spojování s latinou!!) významovou i velikostní –číslicí označenou hodnotu tak, že symbol „nuly/o/válu“ vyjadřoval potřebu =  naplnit nulu informačním obsahem.

Existence peněz (v úloze prostředníka pro přenos informací) mě dovedla k tvrzení, že hebrejština je mutací jazyka předešlé, atlantské civilizace. Kněží i faraoni v Egyptě přežili zánik (potopu) předchozí civilizace – a připravili pro další etapu jazyk nový tak, aby v době let 2012 – 2021 došlo k rozpadu morálky v naší civilizaci.
Dnes už chápeme, jak vznikal,  co je  - a jak funguje „genom“ živých organizmů v téhle galaxii. Víme, že podstatou genomu je zvukové předávání a ukládání poznatků.

 
Pozn: Je pak otázkou, proč řešení „spadlo“ na mě, ale snažím se s tím úkolem vyrovnat, mám i výsledky „Abecedu lidštiny“, projekt KARAODYN a popis principu sebeřízení sil v přírodě, pramenící z REZONANČNÍHO zákona).
Příběh zcela jiných dějin a jiné konstrukce fyziky vyrostl z mých vstupů do jiných stavů vědomí. Je částečně provázaný s tím, co už víme z vědeckého a duchovního hledání, ale i s tím, co je utajované o asijské (hyperborejské) civilizaci, později slovanské. Na vědecké potvrzenímých poznatků si musíme počkat, ale přímé (tzv. duchovní) poznatky mají rostoucí relevanci,….když si uvědomíme, že existují děti, znající třetí mocniny trojmístných čísel zpaměti už od dětství. Stejný postup vedl Mendělejeva k vytvoření tabulky prvků – nebo Teslu k jeho objevům.
Svými vstupy do informačních polí v prostoru jsem došel až k logice obnovování lidské morálky projektem, který známe v pojmu MATRIX. Byl vytvořený k obnově geneticky  modelovaných zákonů lidské morálky. Morálka historicky pramení z používání varovných zvuků zvířecích, rozvojem hlasivek, vnímání a myšlení se vytváří velmi dlouho pravidla vstřícnosti z vrstvy primátů. Plazi a ptáci ve starších verzích tohoto projektu vytvořili „dračí“ a „ptačí“ civilizace ve stejném genomu, platném pro galaxii.
Existence MATRIXU = „projektu SEBEŘÍZENÍ“ může potvrdit, že vycházíme z vrstvy primátů – (věda už zjistila, že rozvoj hlasivek a zvětšování mozku neodpovídá svou rychlostí ostatním druhům). Zvířecí morálka nemá zvukový jazyk, který umí lhát. „Milosrdná“ lež byla nástrojem církve, ale stále slouží k utajení podstatných informací – úlohu církve nahradila politika. Starost o vlastní rodinu /druh/ jsme převzali od několika rodin, které řídí informační procesy na planetě prostřednictvím peněz).
Zvířata (i mnozí politici) také neznají princip spravedlivého dělení, vstřícnost k neznámému a další principy, formující lidskou morálku z té zvířecí.
Je nezbytné si uvědomit, že svými životy naplňujeme rozsáhlý genetický projekt obnovy „galaktické formy lidského páru“. Tento „MATRIX“ obsahuje množinu dlouhých vývojových etap pro tuto sluneční soustavu, zapisovanou do základního vývojového vztahu dvou prvků ke třetímu, obvykle vnímaného v čísle „12“, kde ale vnitřní vztah mezi jedničkou a dvojkou NENÍ VIDĚT, přesto existuje – stejně jako VZTAH mezi ženou a mužem, kde řízení celku/páru/ odpovídá kvalitě sebeřízení každého z nich. Výsledkem je pak základní dvojice protisměrných pocitů (strach a nenávist), které lze v nízké hladině lidskosti udržovat – anebo ve vyšších hladinách lidskosti je můžeme rozpustit hledáním podobných projevů u sebe. Prožíváme poslední etapu MATRIXU, která realizuje přeměnu zvířecí psychiky na lidskou prostřednictvím období „koronavíry“ (Covid 19 a jeho předchozí etapy).

Jazyk nás oddělil od zvířat, zbývá jen cesta ke globálnímu jazyku téhle planety, kterým patrně také bude – světě div se – čeština. Ale to předbíhám opravdu hodně….

V historii obchodování měla největší vliv na události angličtina. Měla nejblíž k formování nového jazyka pro „neživou hmotu“ (stroje a technologie na křemíkové bázi) – protože je nejstarší.
Angličtina vznikala v období, kdy se egyptský „projekt křestu“ v kontaktu s kulturou Asie změnil na dvojici metodik/doktrín – na arabskou a židovskou výchovu/cestu k lidskosti. Tuto část dějepisu nám církevní otcové stále dluží.
Jazyk počítačů vychází také z rezonance dvojic, místo frekvencí zvuku nahradily číslice. Oktávou (bajtem) je komplexní VZTAH osmi dvojic (bitů=vztahů).


Je dlouhodobě utajovanou skutečností, že první, „mořský“ vstup latiny (= egyptského projektu globálního jazyka) vedl k ostrovům národa, který vznikl také až později, jako směs asijské a egyptské kultury. Řecko a jeho abeceda dokládá propojování latinského jazyka s hebrejštinou a s jazykem etnika, vládnoucího v Asii. Staroruská bukvica je svými symboly podobná symbolům hebrejským, což odpovídá zcela jiným dějinám naší sluneční soustavy.
 

Skutečné dějiny naší sluneční soustavy musíme hledat v pochopení, čím byla a je astrologie. Existence „zvířetníku“ také vychází ze vztahu jedniček… do dvojky.
Ale o tom, jak dvanáct dílů „zvířetníku“ (11:2) souvisí s MATRIXEM a mayským kalendářem, vypovídají dějiny astrologie, kterou církevní otcové, řídící (spíš brzdící) rozvoj vědy, zúžili na astro/nomii, na pojmenování pohybu planet, proto i název GE/nom ve zcela jiném výkladu vyjadřuje cestu gravitace „G“ a energie „E“ prostřednictvím NÁZVŮ -  pojmenovávání nových poznatků nás dovedlo k odložení psychofyziky – podílu lidských emocí na dění v okolním prostoru.
Církev pominula (!) či neznala (?) schopnost tvůrců MATRIXU, tou je možnost do hodnoty planet zapisovat vývoj jedinců na Zemi, formovat začátky a konce etap, které na planetě proběhly  (nám kdejaký materiál také slouží k zapisování skutečných i vymyšlených jevů).

 
Kdo z čtenářů si uvědomí, že astrologie je zápisníkem všeho, co bylo nutné, aby z primátů vznikli lidé, jak dlouho potrvá, než lidem dojde, že projekt MATRIX je dílem tak vyspělých civilizací, které projekt zřejmě potřebovaly k udržení dalších lidských generací.
Rozpad morálky je výsadou lidského prostředí, je produktem nadbytku.
Sebeřídící vývojový a destrukční proces je prokázaný i v pokusu s generačním vývojem „myší civilizace“ (https://www.awashop.cz/calhounuv-experiment-c2872/) a dalších podobných.


Angličina má dvě zvláštnosti, zvukový projev jednoho zapsaného symbolu obsahuje informační objem i několika původních „zvuků písmen latinky“. Jen tak bylo možné nový jazyk nabídnout zástupcům asijské kultury (např. volchvům).
Soutěže v hláskování jsou podstatným nástrojem pro udržení kvalit angličtiny, vyvinuté dějinnou potřebou obchodovat v neznámém jazyce tak, aby k obchodu (=souhlasu) mohlo dojít. Angličtina se tak stala „jazykem pro první kontakt“, vznikala z potřeby předat egyptský vývojový projekt (latinu a desítkovou soustavu) do kultur, žijících v Asii.
Není proto divu, že angličtina měla největší vliv na REALIZACI dějin až do dnešních dnů. Doboví vítězové dějiny upravovali a upravují stále – protože lidskou paměť jsme téměř odevzdali „křemíku“, párovému prvku inteligence v této galaxii.

Víme, že pravidla matematiky vyžadují „překlad“ do etnických jazyků.
V dějinách obchodování (=výměny hmotných i nehmotných informací) se jako nejschopnější se prosadila angličtina přesně ze zmíněného důvodu. Proto i genom, uložený do angličtiny pomáhal vytvořil jazyk počítačů (+ technologií na bázi křemíku).
Tato dvojice globálních jazyků je vybrána současnými vládci k řízení světa. Ale to se patrně nepodaří, protože nějaký „čecháček“ přišel na to, jak dostat na výsluní jazyk pro pohodu – češtinu. B=UM.  Myslící čtenář (zpočátku asi jen český) může zjistit, proč zrovna čeština, takový „David mezi jazyky“, má šanci doplnit dvojici (angličtiny + jazyka počítačů)  do trojice globálních poznávacích a řídících systémů. Matematiku i hudbu je nezbytné „vykládat“ v etnických národních jazycích.
Dobové vítězství některých „světových jazyků“ už známe, čeština svůj vstup do světovosti odvíjí od doby, kdy diakritiku přijala většina evropských národů – vyjma angličtiny.

Čtyři síly člověka (musím, měl bych, můžu, chci) lze přepsat do symbolů matematiky emočně: musím (+), měl bych (:), můžu (=), chci (+/x). Znaménko minus je asociací nechuti, ale i nezbytnosti ji překonat, rovnítko vyjadřuje shodu dvou směrů k cíli, dělítko vyjadřuje rovnováhu priorit a křížek ve dvojici vyjadřuje touhu (+) nebo boj (x).
Asociace ke svým zkušenostem a vědomostem si vytváříme generacemi opakování, vytvořily novou základnu, nástroj i cíl ve vytvoření „Abecedy lidštiny“.

B. Princip REZONANCE

je všeplatným symetrickým vývojovým nástrojem pro vznik hmoty a života.
Vznik dalších hustot z prostředí DVOJICE (klid + pohyb) umožnilo předávat hodnotu SLOV v biblickém, vědeckém či duchovním SLOVNÍKU – si vyžádá velké úpravy našich znalostí o možnostech rezonance ve hmotném prostředí strojů (https://www.nejsmeovce.cz/clanky/zakladni-texty/motor-na-vyrobu-elektriny.html), ale i v nehmotném prostoru lidského myšlení, který produkuje nehmotné teorie, doložené jen částečně dobovými experimenty.
Pro řešení Gödelova teorému a potvrzení hodnoty českého jazyka se musíme vrátit do dějin - k pochopení rezonančního principu a něj vytvořené základní stupnice C-dur v době, kdy souběžně se stupnicí vznikal i nový, umělý jazyk = LATINA.

Definice OBECNÉ VĚTY v etnickém jazyce je řešením Gödelova teorému.
Trojice symbolových poznávacích a řídících systémů lidstva se skládá z písmen, číslic a not.
ZVUK byl a je motorem vývoje KOMUNIKACE v přírodě.
Kmitočty prvků i celků jsou nepřetržitě propojené v prostoru mezi planetami a hvězdami, ale i ve smyslu a výkladu názvu UROBOROS.

Název „Obecná věta“ představuje v tomto textu základnu, ze které vychází poznávací systém hudby, matematiky i etnického jazyka.

a) Hudební stupnice C-dur je základnou hudby, hudba obsahuje rezonance pro frekvenční propojování zvuků s paměťovými záznamy v lidském vědomí.
 

b) Rovnice 1 + 1 = 2 je základnou matematiky, pět symbolů obsahuje základní pravidla pro práci se symboly číslic.
Vyjadřuje také vztah tří podstatných prvků ke dvěma nezbytným – kde výsledek (symbol pro dvojici) je i cílem.
Součet jednotek je také popisem spojení dvou samostatných prvků do DVOJPRVKU, symbol dvojky je řešením rezonance = vztahu dvou samostatných prvků.
Název dvojprvek obsahuje faktický, ale nehmotný TŘETÍ prvek ve DVOJICI.

c) Etnický jazyk svou „obecnou větu“ nemá. Má jen pravidla pro práci se zvukem slov (3D), zapsaných na plochu 2D.
Vytvoření etnické obecné věty představuje důkaz o našem vývoji. Taková věta je proto klíčem k pochopení bezespornosti a úplnosti poznávacích systémů – to bylo podstatou Gödelova i mého snažení.
Vývoj etnických jazyků je rozvíjením emočních zvuků zvířat. Nejen historicky NÁHLÝ vývoj hemisfér u primátů dokládá (v mém chápání dějin galaxie) existenci „prvotního a druhotného“ vývoje lidského páru (z počátku, definovaného VZTAHEM pojmů „klid + pohyb!).
 
d) Zkuste prosím vstřebat mozaiku zkušeností, které mě vedly ke konstrukci obecné věty tak, aby vyjadřovala základnu lidské existence – a zároveň aby doložila základnu matematiky (symetrii) a hudby (vztah „dvou ke třetímu“). Zvuk oktávy je příkladem vzniku rezonance = nového tónu, kvinty SOL.
Na počátku nového příběhu o vesmíru je ale jiná dvojice, VZTAH mezi klidem a pohybem.

1. Rozdíl mezi NÁZVEM a POJMEM mi nabídl zkoumat „nahodilost“ mezi češtinou a matematikou, ale také mezi egyptskou (západní) a asijskou (východní) kulturou.
2. Součet jednotek mi pomohl formulovat vztah příčiny a následku v počtu PĚTI  PRVKŮ v jiné obecnější formulaci tří PODSTATNÝCH z pěti NEZBYTNÝCH.
Vybarvenými slovy o číslech jsem vyjádřil Gödelův protiklad „bezespornosti k úplnosti“ jinak, v rozdílu číslic 3 a 5, které definují náš prostor. Tělesně existujeme ve trojici rozměrů prostoru – a vyvíjíme se volbou jedné ze dvou možností.
3. Tři pětice (prstů, „končetin“ a smyslů) nám nabízí hledat symetrie v dalších větách nebo slovech. (Barevně oddělená slova předchozí věty jsou barvami oddělená, ale významově svázaná /3+3/ - /4+4/).
4.  zapsané slovo REZONANCE /4/1/4/ vyjadřuje hodnotu (součet i symetrii) /devítky/a/ šestky/, dvou symbolů v protisměru), kdy vztah ve dvojici podobností mě dovedl ke spojitému zápisu zákona akceREakce, od kterého se naše existence odvíjí.

5. Proměnou zvuku písmen na zápis symbolu na plochu 2D se ztrácí třetí rozměr, potvrzující soulad myšlení (1D) s trojicí rozměrů prostoru (3D), ve kterém žijeme a myslíme.
Taková věta pak musí zahrnovat vlastnosti a možnosti prostředí, které hmotu a živou přírodu definovalo.
 
 

Obecná věta etnického jazyka ale musí zahrnovat podstatné prvky obou zmíněných poznávacích systémů symetrii a pohyb frekvencí, vložený do trojice písmen.
Proč?
Protože etnický jazyk lidí je pokračováním emočních jazyků zvířat.
Věta musí doložit zdrojové atributy dalších jazyků - symetrii v počtu prvků, úlohu a hodnotu protisměru v řadě slov, měla by nabídnou obraz symetrie rotační, definované společným středem otáčení, musí definovat VZTAH (úlohu času vývoje), podstatný pro vznikání a zanikání čehokoliv – prostřednictvím trojice (vět).


Taková věta musí obsahovat i základní proces – směřování začátku k cíli tak, aby slovy vyjádřila princip REZONANCE, který je zároveň jedinečným a zpětným dokladem (kontrolou) vzniku výsledku ze spolupráce dvojice.

Obecná věta etnického jazyka je proto souvětím tří vět, kde obsah třetí věty dokládá výsledek (hodnotou uplynulého času) volby změnou slovosledu (užívaného běžně v dřívější době).
Hodnota času, bez které by hmota ani příroda a lidstvo nemohly vzniknout – je zastoupená slovem o pěti prvcích - POHYB. Ale symetrii tohoto slova zjistíme až v jiném zápisu – poHyb – kde bod uprostřed symbolu H je osou pravotočivé rotace písmen „p“ a „b“.
Takto, nevšedním přístupem ke slovům, písmenům a jazykům postupuji v dokazování Gödelova teorému, který má své omezené řešení v mentálním jazyku matematiky. Ve zvukovém jazyku českém jsou místo „jednotek“ dvě věty, kde třetí věta dokládá změnou slovosledu úlohu času = pohybu.

Doložit shodu mezi matematickým a etnickým systémem/jazykem/ můžeme výkladem procesu zobecňování v obou systémech.
Důkaz úplnosti a bezespornosti tří poznávacích systémů v naší vývojové etapě je v češtině excelentní, provedený shodou stejného ZVUKU v symbolech etnického jazyka i matematiky. Slovo „PĚT“ i číslovka „5“ má ve třetím, zdrojovém = ZVUKOVÉM poznávacím systému = v hudbě – zcela jiný (opačný) význam – PĚT = ZPÍVAT.
Dva shodné významy o velikosti zvuku „pět“ v obou zápisových systémech jsou potvrzené „zdrojovým“ systémem –shodným zvukem zpěvu =  souladem mentálního a fyzikálního prostředí.

Zvuk (zpěv) představuje historicky společnou a nejvzdálenější oblast souběžného rozvoje jazyka „velikosti“ a jazyka „moudrosti“ potřebného k párování a přijetí významů, do jazyků vkládaných. Zvuk slov (šepot, výkřik, zpěv, prosba, rozkaz) je také historicky prvním transformátorem potřebným k proměně nehmotné informace v informačních polích prostoru na její pozdější projev - hmotný předmět.
 

Ze tří zobrazených „rovnic“ (viz výše) je viditelný postup, jak se čeština vyrovnává s překladem matematického zápisu „počtu prvků“ do zobecnění v pojmu „počet“, navíc v symetrii obou jazyků.

Pro důkazní postup je nezbytné si uvědomit další významy číslic, zejména trojky a pětky. Pětka (5ka) v největším zobecnění vyjadřuje propojený vztah tří rozměrů prostoru k volbě rozhodnutí ze dvou polarit nebo podobností.

1. První rovnice dokládá bezespornost prvků a celků matematiky nic neříkající shodou významu trojice písmen (=počtu a smyslu naučených symbolů obou poznávacích a řídících systémů).
    
2. Centrální symetrie dvou poznávacích systémů, vyjadřuje bezesporné a úplné využití zástupného jazyka v levé polovině. Pět písmen je shodný s číslicí nejen ve významu, ale i v počtu pětice písmen.
   Jedinečnost češtiny je zřetelná v pravé části této „dvojrovnice“. Stejným počtem jiných písmen potvrzuje úlohu myšlení = vytvořením slova o zobecnění práce s číslicemi (5=POČET). To je v jiných „světových“ jazycích  neobvyklé. Přitom jsme teprve na začátku chápání, jak dědičnosti a okolní prostředí formuje etnický jazyk:
   
   a) Pět prvků (=smysl číslice 5) zapsaných třemi symboly etnického jazyka vyjadřuje význam propojení tří písmen do shodného smyslu s číslicí, matematika také naplňuje hodnotu zobecnění = zjednodušení významu do symbolové struktury a pravidel  jazyka devíti číslic.
   
   b) Rovnost v počtu prvků platí pouze s předpokladem znalosti pravidel obou symbolových jazyků. Znát u každého písmene jeho směrový význam - anebo u číslic jejich stavovou hodnotu v pohybu/času/ je nezbytné pro pochopení rozhodovacího mechanizmu člověka prostřednictvím trojice poznávacích a rozhodovacích symbolových systémů z číslic, písmen a not.
   Systém českého jazyka navíc dokládá schopnost sebou samým vyjádřit a potvrdit svou vyšší kvalitu vnořením počtu tří základních rozměrů existence do významu slova o číslici 5.  
   c) Slovo PĚT obsahuje další = vnitřní (rozumem nepochopený) VÝZNAM dalšího z nezbytných prvků pro náš vývoj, ale jen v češtině. Pět (zpívat) také trojicí písmen vyjadřuje ZÁKLADNU vývoje lidské inteligence prostřednictvím řeči = frekvencemi ZVUKU.

Tato  trojice "rovnic" spojuje etnický jazyk nejen s matematikou, existence ABSOLUTNÍ zvukové shody slova i číslovky „PĚT“ je bezrozporně a úplně propojená s fyzikální realitou, tvořenou soustavou frekvencí/kmitočtů/ (vibrací ve 3D) – protože stejné tři symboly (PĚT) jsou potvrzením i důkazem ve smyslu „zpětné kontroly“ = zvukový systém hudby vychází z mluvené řeči – kdy hlas setrvá na některém kmitočtu déle.
Vznik a existence zvuku (toto rozhraní = zvuk - vzniká třením dvou prostředí, kde větší hustota řídí další pohyb)

 C.  ŘEŠENÍ

Důkaz shody trojice poznávacích systémů Gödel definoval v pojmech bezespornosti a úplnosti.

Pouze etnický jazyk a jazyk hudby vyjadřuje spojitou funkci „hodnoty sdělení“ také ve zvukovém kmitočtovém (vibračním) prostředí.
Matematika je mentální produkt – včetně předností a omezení.
 

 Důkaz vychází z platnosti faktu, že zvukem – anebo symbolem – vyjadřujeme „princip opačnosti“ ve formě KONTROLY.
Například vztah šestky a devítky vyjadřuje zpětnou vazbu, možnost a nutnost vědomé kontroly. Podobný vztah funguje v zákonu akceREakce, v něm je vzdálenost mezi akcí a kontrolou (reakcí) stlačená do nulové hodnoty času – do „okamžiku rozhodnutí“.
Zpětná vazba se tak stává kontrolním prvkem funkčnosti (pravdivosti) systému.
 

Princip zrcadlení tak umožňuje význam stejného písmene/slova/, ale i stejné číslice/rovnice/ chápat alespoň dvojím způsobem – jako obrácení/popření/ původního smyslu slova/číslice. Taková „rovnice“ ale neřeší problematiku pravdivvosti.
Často obrácením směru (způsobu chápání) přidáme ještě další význam, často i nepřijatelný v dané posloupnosti kroků = v logice zvykového myšlení.
Asociační rozhraní (křižovatky) v osobním vědomí je pak zdrojem schopnosti vidět jiný výklad části udílosti anebo celého procesu.
 

Princip opaku slouží člověku především k UPOZORNĚNÍ – nutí nás ke "zpětné" (z5né) kontrole nápadným (?) použitím zástupného vyjadřovacího systému.
Přetlak emocí nově pochopeného smyslu (nový stav) vnímáme svým nastavením – jako humor anebo jako „útok na kořeny systému“. Setrvačnost myšlení vede k soudržnosti zavedeného systému. Bez zpětné kontroly poznávací systém zaniká.
Výsledkem direktivy axiomů v matematice je cyklická funkce systému matematiky, která vede k jeho uzavření = k bezespornosti.

 Všechny axiomy jsou ale následkem axiomu prvního + pravidel pro matematiku – je tedy nezbytné „součet jednotek“ (1 + 1 = 2) také pochopit opačně, v PROTISMĚRU – jako zápis „dělení buňky“ (2 = 1 + 1).

A. Dvě symetrické formy  OBECNÉ VĚTY v matematice vyjadřují fyzikální (zeleně) a mentální (modře) hodnotu rovnováhy myšlení.
Obsahují pětici prvků ve vztahu tří podstatných (číslice) a dvou nezbytných (znaménka pohybu).
Toto tvrzení je východiskem pro vytvoření obecné věty v etnickém = českém jazyku.
Proč?
a) Tři rozměry prostoru a dvě možnosti pro volbu vytvořily „DVOJPRVEK“ (VZTAH mezi ženou a mužem) do jediného symbolu – do tvaru DVOJKY.
b) Jazyk lidí vznikal rozvojem hlasivek a mozkových hemisfér ze zvukových (emočních) „jazyků“ zvířat.
c) Vztah v pětici prvků je použitím slov přesněji vyjádřený než číslicemi, protože i každé písmeno má svůj směrovací a emoční význam. Číslicemi vyjadřujeme hodnoty stavu, písmeny a slovy vyjadřujeme pohyb svého myšlení.

B. V systému hudby musíme hledat základnu pětice matematické = trojici.
Takovou trojicí je vždy VZTAH mezi dvěma prvky (číslicemi) nebo lidmi (žena + muž), který je v jazyku hudby doložený vznikem nového = třetího tónu ze dvou podobných v hudební stupnici.
Při zaznění „oktávy“ (dvou nejpodobnějších tónů) vzniká REZONANCÍ kvinta = nový tón („dítě“ dvou rodičů = oktávy).

REZONANCE je základním principem existence hmoty i života, vyjadřuje vztah, kdy dva určují podobu třetího.
 
Hudební stupnice je OBECNOU VĚTOU ze sedmi prvků, kde tři podstatné jsou „tónika“, „dominanta“ (vrchní kvinta) a „subdominanta“ (spodní kvinta od stejné oktávy).
Šestý a sedmý tón je rezonancí druhého a třetího – také ve vztahu kvinty (D-A a E-H).

C. V oblasti etnických jazyků neexistovala podoba OBECNÉ VĚTY – a vývoj si zřejmě vyžádá i doplnění „holé věty“ (podmětu a přísudku) o další třetí větný člen, obvykle předmět do trojice podstatných větných prvků.
Etnickým jazykem je ale nutné vyjádřit nejen vztah tří z pěti prvků, zvukovým jazykem kontrolujeme hodnotu lidského poznání, věta by měla zahrnovat kvality matematiky, ale i úlohu protipohybu, patrnou ve vztahu tří prvků k pěti nezbytným:

1. Pro vyřešení Gödelova teorému v etnickém jazyku je nezbytné vědět, že zvuková řeč byla zdrojem pro vyjádření hodnot velikosti (zvukem slov). Tato potřeba vedla ke vzniku řady číslic a pravidel pro práci s číslicemi do systému matematiky.
2. Podobně vznikal i druhý systém – hudba. Setrváním zvuků slov na určité výši vznikaly souzvuky – INTERVALY = vztahy ve dvojicích tónů, kde princip rezonance pomohl k vytvoření „obecné věty“ – hudební stupnice a pravidel pro systém hudby.
3. Z uvedeného vyplývá, že zvukový/etnický/ jazyk byl zdrojem obou zmíněných systémů. 4. Pro doložení vztahu bezespornosti k úplnosti je zrcadlem takového vztahu i vztah mezi „podstatným“ (3) a „nezbytným“ (5) počtem prvků.
5. Podstatou slova teorém je vyřešení vnitřního rozporu, který je v matematice snazší.
6. Aby nějaký etnický jazyk mohl konkurovat matematice, musí etnická obecná věta také zahrnovat podstatu matematiky = SYMETRII ve shodě POČTU prvků, použitých k jejímu vytvoření – včetně grafického zobrazení přímky, vlnění a rotace.
7. Pro cílovou hodnotu pravdivosti některého z trojice základních symbolových poznávacích systémů musí etnická obecná věta také obsahovat „zpětnou kontrolu“ = potvrzení sebe samé – v hodnotě ČASU.
8. Platí stále, že čas je měřítkem pravdivosti uplynulého období.

D. K propojení zmíněných poznávacích systémů je nezbytné vytvořit „součet“ = souvětí tří vět, vyjadřující samospád (potvrzení, zpětnou kontrolu) k větě poslední.  (viz schema níže)


Výsledkem je komplexní dynamický obraz „grafu“, vycházející ze základní pětice prvků s vnitřní symetrií vztahu – od prvků podstatných (tři) k nezbytným (pěti).
Tento stupňovitý (fraktální) vztah celku (1) z trojice (3) v pětici (5) určuje hranici = „oktávu vývoje“ lidského snažení, každého poznávacího a řídícího systému.

E. Pro výklad souvětí a úlohu češtiny jako „jazyka pravdivosti“ je nezbytné doložit hodnotu PĚTICE vyjádřenou ve slovní, početní a grafické SYMETRII tak, aby zrcadlově (protipohybem myšlení) změna slovosledu třetí věty potvrdila pravdivost a celistvost (bezrozpornost a úplnost) dvou vět předchozích SHODU počtu a smyslu použitých prvků.
1. Prostředí etnického jazyka odděluje věty „čárkou“ (mem/bránou).
2. Pro změnu směru obvykle uzavře klíčové slovo mezi dvě čárky.

 F. Archetyp vývojového vztahu v trojici vypadá v číselném provedení (1:2 nebo 2:1).
V souvětí tří vět vznikl změnou slovosledu věty poslední ke dvěma větám předchozím PROTIPOHYB, vyjadřující výsledek. Smysl třetí věty změnou pořadí slov dokládá jazykové zvyklosti ve dvacátém století, hodnota času se projevila ve změně slovosledu.

G. Souvětí dokládá vztah trojky a pětky v prostředí matematiky a etnického jazyka také graficky, v zobrazení kmitu, vlnění i rotace. Obrazec zviditelníme propojením stejných slov tak, že střed všech symetrií prochází slovem „tři“. Potvrzuje hodnotu „vztahu ve trojici“ v symetrii počtu prvků i v trojici

H. Souvětí v podobě dynamického grafu bezezbytku vyjadřuje historickou základnu pro vznik a růst inteligence v hmotném trojrozměrném prostoru člověka na principu rezonance a zákona akceREakce.

I. Souvětí ze tří vět po pěti slovech je symetrií v několika oblastech. Střed souvětí v slově „TŘI“ je výchozím bodem pro vnímání vrstev shody v počtu prvků (u vět, u slov i u písmen). Souvětí dokládá skrytou formou (liniemi, spojujícími slova) existenci symetrie přímek, vlny a rotace. Archetyp trojice je zobrazený slovem TŘI uprostřed souvětí.
 

J. Teprve znalost „abecedy lidštiny“ umožňuje pochopit, proč uprostřed zcela vystředěného obrazu souvětí je české „Ř“, umístěné uprostřed symetrie „času T“ a ukončené „etapy I“.
   

K. Výklad „obecné etnické věty“ z pohledu emocí – nepřítomných v matematice, ale podstatných v etnickém jazyku a v hudbě:

Emoce (POCIT) je klíčovou složkou pro vyhodnocení informace v poznávacím systému lidské řeči.

Dynamika souvětí se týká vztahu mezi počtem symetrií a úlohy předělů mezi větami, kdy „čárka“ v poslední větě, skrytým NĚMĚŘITELNÝM způsobem potvrzuje úlohu tří prvků (TY,) ve smyslu i SYMETRII celého souvětí:

1. První a třetí věta pak obsahuje shodné počty prvků (25 písmen v každém řádku).

2. Součet (25 = 7) dokládá důležitost procesu SDĚLENÍ (= 7 písmen, potřebných ve stupnici slov i tónů k dosažení další „oktávy vývoje“). Jde o koncept rezonance v ŘADĚ postupných kroků prostřednictvím sdílení zvuku informací v lidské řeči.

3. Shoda počtu 7mi slov od začátku i od konce souvětí vede (tu červenou trojici prvků) ke středu celého souvětí v číslovce TŘI. 
4. Nalezení středu celého souvětí vyjadřuje jinou formu symetrie. Ta je vázaná existencí protisměru první a druhé věty k té třetí. Poslední věta protisměr naznačuje jen tomu, kdo zná dějiny jazyka – důvod pro změnu slovosledu.

5. Střed souvětí ve slově TŘI je potvrzením prvotní hodnoty – ale i podřízené úlohy ve větší množině – vztahu v pětici prvků. Počet prvků prostřední věty (celek 23 prvků) lze vnímat i jinak – jako součet (2+3=5) – anebo také přímo – bezrozporně – pět písmen slova STŘED (včetně „Ř“ ve středu slova!).  

6. Výklad symetrií ve vytvořené „obecné větě“ prostřednictvím „přesahu myšlení“ (= jiným krokem, potvrzujícím shodu) je výhodou našeho jazyka, přestože každý etnický jazyk vzniká spoluprací zraku a sluchu – „práce se sluchem“ je nedostatkem matematického poznávacího systému.
7. Matematika je omezená „pozorováním obrazu“ (2D), chybějící třetí rozměr má jen sluch. Proto hudba ve spojení se zvukovou řečí vykazuje převahu 2:1, samospád pravdivosti dvou 3D systémů proti třetímu 2D systému matematiky.
8. V souvětí najdeme i efekt protisměru – ZRCADLENÍ. Smysl první věty je symetrický, ale při čtení „odzadu“ je patrný emoční pocit – „posun času“ v dobovém pořadí českých slov počátku dvacátého století. 

Druhá věta souvětí podmiňuje kontrolní funkci protisměru ve třetí větě opět zdvojeně (zrcadlově) – nerovnováha počtu prvků před středem souvětí a za ním symbolizuje úlohu TLAKU pro vytvoření protiváhy – opět zrcadlové. Čarka na konci druhé věty ukončila sílu tlaku, vyjádřenou houstnutím prvků ke konci věty – a zároveň zrcadlo tlaku (druhá čárka za slovem TY potvrdila čárku jako třetí prvek – přesah času, v podobě chybějícího „Ř“ za písmenem „T“ (ve výrazu „ty, které“).
9. Úloha ypsilonu „Y“ a měkkého „I“ je největší předností naší mateřštiny, důsledně váže ypsilon (symbol rozdvojení) k ženskému rodu a měkké „i“ (symbol ukončení části nebo celku) k mužskému rodu.
10. Celek souvětí potvrzuje větší hodnotu menšího počtu prvků.

L. Symetrie souvětí dokládá propojení tří forem pohybu:

1. Přímý pohyb - první řádek lze číst i v protisměru, vyjadřuje „kmit“. Trojice řádků zobrazuje vztah prvního ke dvěma podobným (viz podobnost „oktávy (2) a kvinty (1)“)
2. Vlnění – dvojice slov (amplituda ve slovech „sdělení tvoří“) vede do středu souvětí (nulové rozhraní amplitud ve slovu „tři“) a do protipohybu (půlvlna ze slov v opačném slovosledu „tvoří sdělení“). Vrchol amplitud je v písmenu „O“ slova „tvoří“.
3. Rotace ve dvou formách začíná v prostřední z trojice linek, potřebných k rotaci:

1. rotace plochy (okolo středu ve slovu „TŘI“) spojuje stejná slova (smysl+ smysl, sdělení+sdělení, tvoří+ tvoří), vzniknou tři přímky, kde rotace okolo středu (ve slovu „TŘI“) podporuje obvyklý směr čtení = ve směru rotace (na třetím řádku) je slovosled odpovídající dnešní době. Ale čtení třetího řádku zleva doprava (v protisměru k rotaci) zobrazuje obrácené pořadí slov, běžné na počátku dvacátého století.
2. Druhá – kontrolní rotace zobrazuje pohyb dvou protiběžných "hřídelí" (procházejících slovem „sdělení“) – kde nepohyblivý střed protisměrné rot ace hřídelů je v písmenu "Ř". Taková hřídel nemůže fungovat, může existovat pouze v mentálním prostředí matematického systému.

Opakované pohyby "rotujících ploch, kmitajících a pulzujících linií"ze středu (Ř) vytvářejí komplex i variabilitu pohybů uvnitř KOULE, která je obvyklým projevem dokonalosti.

M. Proč se čeština stane základnou pro nové paradigma:

Poděkovat můžeme Husovi a Komenskému, kteří si všimli propojení písmen latinky s mentalitou katolických kněží – a označili tento pocit nesouladu svého svědomí s pokrytectvím kněží varovnými „nabodeničky“.
Komenský pomohl tvarem a emoční podstatou diakritiky (nabodeníček) vytvořit hodnotu ryze českého písmene – zvuk „Ř“ vyjadřuje „vyostřený smysl pro rovnováhu“.
Češi a Slováci vykazují vývojem svých etnických jazyků větší citlivost pro rovnováhu sil v prostoru.

Pozn: Písmeno „Ř“ svou vibrační hodnotou měnilo asociační prostředí myšlení českých lidí, emočně naočkovaných k nedůvěře k církvím už od Husa. Tvarování asociačních vazeb „protipohybem“ pak vedlo ke schopnosti české populace vykličkovat nebo ošidit jakýkoliv proces. Vnitřní čistotu národa ale dokládá velká ochota k pomáhání potřebným – opět „v protipohybu“ skupin morálních či nemorálních lidí. Za jemnější dělení na „my nebo oni“ je zodpovědné uplatňování shody podmětu s přísudkem a předmětem.

Symbol „Ř“ představuje KLIDOVOU rovnováhu = zapsanou INFORMACI o složitosti pohybů ve zvukovém prostředí.
Zvuk symbolu „Ř“ vyjadřuje sebekontrolním způsobem (schopností jej vyslovit) úlohu národních jazyků, které mají už v názvu biblické „SLOVO“.
Vzhledem k hodnotě mnoha slovanských národů a souvětí „obecné věty“ v českém jazyce je přirozené, že čeština má a bude mít zásadní vliv na konstrukci nového paradigmatu o úloze lidského rodu v prostoru galaxie. Souvětí v jiném evropském jazyce nelze vytvořit v takovém počtu shod a variabilit.

Binární povahu „informace“ dokládá český jazyk také archetypem trojice v pojmu "NIC". Výkladem pohybů, ukrytých ve tvaru tří symbolů pojmu "NIC" začíná také jiný příběh o dějinách téhle galaxie.
Archetyp trojice v trojici „N+I+C“ obsahuje vnitřní symetrii - v symbolu přepážky ("I"). Zobrazení kmitání ("N") a rotace ("C") vyjadřuje dvojici základních pohybů, měnících naše prostředí.
Od obsahu pojmu "nic" se odvíjí také archetyp trojice v pětici – v zrcadlové symetrii písmen „p:b“ a v takto zapsaném pojmu "pOHYb“, kde střed písmene „H“ je osou otáčení krajních písmen. Ve směru otáčení jsou obě „p“, ale ve směru čtení se „p“ mění na „b“.

 

N.

Cílem této práce je potvrzení Gödelova teorému v etnickém jazyku, nadřazeném matematice. Jazyk národa, schovaného uprostřed Evropy, pomůže zklidnit současných chaos, rostoucí od přelomu tisíciletí.

1. V rámci celku trojice platných poznávacích systémů (etnický jazyk, matematika, jazyk hudby) dokládám, že Gödelovy věty bezesporně a úplně řeší kvalita českého jazyka.
    
2. Každý etnický (národní) jazyk je celek, který obsahuje „bezesporný/vnitřní“ a  „pocitový/úplný) soulad hodnoty „velikosti“ a „smyslu dosažené velikosti“.
    
3. Soulad je potvrzený dvojicí kontrolních nástrojů, vzešlých z rozdělení celku na dvojici podobných – mentální a frekvenční systémy pro zpracování ZVUKU.
   Frekvenčním je hudba, mentálním je matematika, aplikovaná do fyziky a dalších oborů.
    
4. Oddělení kategorie velikosti z jazyka hebrejského vedlo k vytvoření pravidel pro samostatný vývoj matematiky. Axiom součtu dvou jednotek (1 + 1 = 2) je zrcadlovým zápisem procesu dělení CELKU (= buňky) (2 = 1 + 1).
    
5. Desítková soustava navazuje na mnohem starší vývoj zvukové (oktávové) struktury. Řada symbolů 1 – 8 odpovídá růstovému procesu v přírodě. Otočení šestky do protisměru – devítka – zobrazuje současně zánik (v přírodě návrat k opakování cyklu) – anebo přesah (v mentálním prostředí, např. objev).
   Devítka v matematice je ale pokračováním řady „k naplnění nuly“.
   Nula nebo písmeno „O“ umožňuje propojení s etnickým jazykem.
   „Obsah nuly“ v této zdvojené úloze vytváří a mění ASOCIAČNÍ ŘADY, potřebné pro logiku našeho rozhodování.
    
6. Hodnota rozdílu mezi pojmem a názvem mezi nimi je multietnická, názvy předmětů, přírodních sil, vztahů a následků pro člověka vedlo k pojmům pro myšlení (rychlost, směr, pohyb, tlak, teplo…) kde kontrolu zajišťoval souhlasný nebo nesouhlasný „zvuk pro emoce“. Emoční zvuky zvířat jsou zdrojem emocí při vnímání hudby.
    
7. Cílem projektu pro období cca 2000 let, vytvořeného v Egyptě bylo nalezení nástrojů pro dynamické vyvažování lidské činnosti tak, aby nedocházelo k „rozvírání nůžek“ mezi bohatnoucí a chudnoucí částí populace.
   a) Hodnota předchozích znalostí lidstva byla proto převedena do symbolů, slov a vět latinské abecedy a do „osmi stupňů poznání“, použitých pro pravidla matematiky.
   b) Přidáním dvou symbolů (devítky a dvou úloh „nuly“) se prostřednictvím „matematiky frekvencí“ (INTERVALŮ ve stupnici) latina stala nástrojem nové  jazykové základny, připravené pro mnoho dalších generací.
   Hodnotu základny zobrazuje symbol „A“, kde příčka ukazuje dosažený stupeň „spojení protikladů“ (dvou propojených systémů/jazyků/)
   c) Propojovacím nástrojem je hudební stupnice. Bylo nutné „vibračně“ propojit prastaré vědomosti lidstva, uložené v nehmotném prostředí vědomí (v informačních polí prostoru galaxie) s prvky obou nových poznávacích systémů (Desítkové soustavy a durové stupnice).
   d) Vytváření hudební stupnice spočívalo v hledání harmonických souzvuků (rezonancí) mezi zvukem každého z „26 symbolů (písmen) latiny, rozdělených nejprve do jedné oktávy a do oktáv dalších, vázaných k vědomí lidí a k pohybům v přírodě.
   e) POHYB propojuje nehmotný i hmotný svět, je proto skutečným „bohem“, vybaveným stupnicí SEBEŘÍZENÍ (prvků i celků) – včetně nehmotných řídících struktur = JAZYKŮ.
   f) Rezonanční vývojový nástroj byl podobně využitý i při konstrukci jazyka pro počítače. Oktávu představuje osm dvojic „bitů“, „bajt“ je jejich „součtem“, nástrojem pro řízení strojů.
   g) Zástupci vyvoleného národa zřejmě věděli, proč hebrejštinu rozdělit do 26 jedinečných zvuků = písmen latiny.
   Vztah mezi „dvojkou a šestkou“ ve vrstvách poznání předchozích civilizací vyjadřoval hodnotu lidského páru (dvojka) a hodnotu celého lidstva (šestka). Tyto vrstvy poznání – Ka-Ba-La+H znal i obnovitel projektu pro komplexní vývojový proces „galaktické formy lidského páru“ – IMHOtep. Jeho dílo jsem v podobě „informačního balíčku“ jsem snad pochopil - a zapsal v několika textech.
    
8. Princip sebeorganizace cyklických=živých systémů se vztahuje i na systémy vytvořené člověkem. Doba zrání, potřebná k vytvoření dalšího globálního jazyka, vhodného k řízení lidské populace, končí. Systém vnitřních vazeb latiny a matematiky (jazyků vzdělanců na počátku letopočtu) vedl ke dnešní směsici jazyků, určujících dění na Zemi.
    
9. Církevní otcové egyptský projekt pozměnili pod vlivem jazykového systému, dochovaného z předchozí civilizace v ruské části Asie. Využili úlohu tzv. „duchovních symbolů“ (bukev/písmen) k rozdělení egyptského projektu - pro informovanou a neinformovanou část populace, vytvořili mem/bránu mezi bohatstvím a chudobou.
    
10. Bukvice je hebrejštině podobný, ale asijský jazykový/poznávací/ systém, který v průběhu období před i po „potopě světa“ vedl k formování etnika, které z „bukev“ (písmen) vytvořilo nástroj pro řízení populace – tabulku 49 symbolů. Byla esencí jiného vývojového schématu „květu života“. Starší, hebrejská populace vycházela ze schématu „strom poznání“ a místo tabulky známe konstrukci Sefer Jecira ze které vznikala latina a zmíněná trojice současných poznávacích systémů.
     
11. Vítězství upravené verze původního projektu s názvem křesťanství vedlo k sepsání historie, kterou známe. Utajení skutečných dějin vedlo církev později k výpadům proti populaci, která si hodnotu SLOVA dala do svého názvu – Slované, potomci hyperborejské civilizace obývali Asii i Evropu už v době před potopou světa, to dokládá věda prostřednictvím haploskupin v genomu lidí.
    V současnosti platí kalendář, který byl navázaný na kalendář asijský (staroruský) až v roce 5508, tam začíná první rok letopočtu našeho. Ještě starší je kalendář mayský, k jehož hodnotě věda teprve míří.
    Slovanská populace žila střídavě pod vlivem egyptské (západní) nebo asijské (východní) kultury. V rozhraní let 2012 až 2021 probíhá ukončení vývojové etapy, diktované biblickým příběhem.
     
12. Historie se nezmiňuje o mocichtivém etniku ruských Chazarů, které využilo hodnotu „tabulky 49 bukev“ ke změnám egyptského projektu do skrytě silové formy křesťanství, zrcadlově (opačně) nastaveného výhodami pro vládce a útlakem pro poddané.
    Proces propojování egyptské a asijské (ruské) kultury začínal na území dnešního Řecka a pokračoval na Středním východě, ale i v Egyptě. S chápáním egyptského projektu vznikalo řecké území, národ i jeho báje. Ty jsou vzpomínkou na fungování atlantské civilizace. Dokladem této úvahy je řecká abeceda a vliv propojenosti obou kultur ve skokovém rozvoji matematiky (úhly, funkce…).
     
13. Vznik Řecka propojením dvou planetárních kultur se snaží soudobí vládci zopakovat přísunem etnika, které v době formování projektů pro naší etapu dalo přednost hodnotám rodiny a rodu.
    Původní slovanská populace nepřijala za vývojový prostředek rezonanční princip, kterým vznikala latina, ale i jazyk počítačů.
    Končí období, kdy život na Zemi řídilo židovské etnikum, jejich projekt známe jako  „honbou za zlatým teletem“. Slovanský model byl rodový, nepochopením=utajením rezonančního principu zmutoval na model arabský, vázaný k rodině a rodu se znalostí dějinné úlohy ženy a muže v rodině.
    Slované v Asii (po rozdělení na Araby a Židy) byli etnikem, odsouzeným k likvidaci. Výsledkem dlouhodobé války obou vývojových projektu je jejich současný stav,  degenerace obou.
14. Národ Čechů a Slováků je dvojicí (dvojprvkem), která vytváří propustné ROZHRANÍ mezi východem a západem, zbývá pochopit, že čeština je jazykovým „součtem“ obou velmi starých kulturních vlivů, přestože ještě pro většinu lidí jsme „přišli“ v devátém století.
    K pochopení úlohy jazyků při „polidšťování opic“ se musíme vrátit až k počátkům a skutečnému stáří kabaly a astrologie – k hodnotám jazyka devíti číslic, užívaného ke konstrukci všech KALENDÁŘŮ = nástrojů pro sebeřízení i pro řízení dalších lidí i událostí.
    Je vhodné vnímat zodiak (zvířetník) jako nástroj projektu ČLO/věk (nebo MATRIX, chcete-li)  - a astrologii jako dlouhodobý zápisník všech jednotlivců, kteří se svým životem a smrtí podíleli a podílejí na stavu MORÁLKY VE SPOLEČNOSTI.
    Nikoliv náhodou je symbolem blíženců ležící „šestka a devítka“ ve vzájemném protipohybu. Tam, ve velmi vzdálených dějinách sluneční soustavy je třeba hledat příběh MA/TRI/CE, genetického dlouhodobého projektu pro obnovu nepsaných zákonů lidské morálky.

Ó.
Lidský genom nelze opravit ve vrstvě přírody, která spolu komunikuje ZVUKEM svých EMOCÍ.
Proto vznikl opakovatelný dlouhodobý genetický projekt MATRIX pro obnovu morálky v lidské společnosti z nižší vývojové vrstvy zvířat.
Byl uplatněný už dříve ve vrstvě plazů a ptáků. Plazí i ptačí civilizace známe z prostředí, které známe ve slově FANTASIE.
Jde o vibrační=kmitočtové prostředí paměťových záznamů, uložených v množině „chvění Informačních Bodů Prostoru“ (viz definice IBP v jiném textu).
Můj, český přístup k slovům je hravý.
„Fant“ fantazie je v Asii, země východu přebírají řízení další etapy, čeština uchovala v národech Čechů a Slováků velmi starý genom projektu ČLO/věk. Realizací tohoto projektu je tato galaxie, náš „věs mir“….

Jan Koňas, ve Vlašimi 6.9. 2014, 23:53,
revize 12.6. 2018, 9:32,
revize 17.7. 2021
revize 6.10. 2021, 02:00, a 12.10. 2021, 9:50