Od hodnoty slov vede cesta k hodnotám samotných písmen, Jan Hus svými "nabodeničky" dal vzniknout emočním doplňkům písmen - DIAKRITIKU ale nepřijala z evropských národů angličtina. Proč? To se dozví každý při chápání textu, který  mění náš pohled na uspořádání světa, na hodnotu naučených znalostí - a možná i na sebe a své možnosti....

Lidské jazyky se vyvíjely z emočních jazyků zvířat - rozvojem hlasivek a variability zvuků. Lidské symbolové poznávací a rozhodovací systémy (jazyky) umožňují posouvat  kvalitu života v souladu zvukových a zápisových jazyků. Zdrojem pro řešení je "obecná věta" v matematice a v hudbě.
Formulovat podobnou větu v etnickém jazyce vyžaduje vstup do dějin vzniku a možností ZVUKU. Biblický příběh naplnil svůj potenciál - a zdegeneroval. Nezbytnost nového příběhu je zřejmá. A kupodivu vychází z jedinečnosti naší mateřštiny, podmíněné vytvořením DIAKRITIKY (dvojicí Hus + Komenský) = emočních doplňků k latinským písmenům. 

Proces "vznikání a zanikání" mi nabídl po více než třiceti letech navrhnout řadu slov v trojici sloupců, kterým jsem se snažil popsat kostru existence. Schéma nového chápání vztahu mezi hmotným světem a lidským myšlením jsem ještě doplnil slovním výkladem v co nejstručnějším zápisu. 
Pro nový "jazyk pohybů" jsem použil barvy, od modré "klidové" přes zelenou přírodu k pohybu červené krve, ta spojuje vnímání s myšlením - a je obrazem VZTAHU v každé dvojici. 
 

Text o tom, jak poznat své místo ve společnosti v okruhu osmi vrstev, oddělených mírou osobní zodpovědnosti